Skleněné figurky
Mimořádně důležitý podíl na slávě železnobrodského skla mají skleněné výrobky zvané železnobrodské figurky. Jejich historie je navždy spojena s osobou profesora železnobrodské sklářské školy Jaroslava Brychty, který od počátku 20. let minulého století postupně ve spolupráci se zkušenými skláři výrobu figurek na železnobrodsku zavedl a dále rozvíjel. A tak postupně na první pokusy představované špendlíky s kovovou jehlou a skleněnou vrchní částí většinou ve tvaru miniaturních zvířátek navázaly figurky sešívané, drátkové, foukané a modelované.
Vznik hutnických figurek, ke kterým inspirovala Brychtu především produkce sklářů z Murana, se datuje do roku 1928. Klasické hutní postupy umožnily produkci figurek větších a jejich výroba už nebyla zcela individuální. Vyžadovala dokonalou souhru skláře pracujícího u sklářské pánve s figurkářem připravujícím na kahanu další součásti propracovaného díla, ať už šlo o ruce, hlavu nebo mnoho dalších důležitých detailů.
Stejně jako v dalších oblastech zpracování uměleckého skla na železnobrodsku bylo okolo r. 1930 založeno prvními absolventy místní sklářské školy několik firem zabývajících se úspěšně výrobou skleněných figurek. Také Jaroslav Brychta našel mezi sklářskými výtvarníky zdatné nástupce, Miloslav Klinger, Miloslav Janků, a od počátku 60. let Vilém Dostrašil, byli osobitými výtvarníky, kteří významně formovali vývoj tohoto specifického uměleckého odvětví.
Železnobrodské figurky už dávno nejsou výpovědí jenom o umění místních sklářů. Zejména řada dílek vycházející z podobných kořenů jako malířské dílo Mikoláše Alše, Josefa Lady nebo Vlastimila Rady se stává neoddělitelnou součástí našeho kulturního dědictví.
Běží na CMS Trilobit